Jakubův žebřík

Až na poslední, prosincovou hvězdu se mi podařilo dohnat všech 11 čtverců. A tak bez velikých řečí vkládám předposlední Jacob´s Ladder.

Jsou v něm vzpomínky na dětskou peřinku, modré námořnické šaty, dlouhou sukni i Toníkovy kraťasy. 

Mám velikou chuť deku dokončit, ale musí počkat, jsou jiné radosti v pořadí ;-). 

Letos, stejně jako vloni běží adventní kalendář od Farbenmixu. Zatím jsem nenaskočila. Ale třeba to ještě dám... Taška na pláž se přeci hodí vždycky.

Joseph´s Coat

Dohnala jsem všechny poslední čtverce, když jsme s Kristý minulý týden marodily. Být hezky v teple, lít do sebe spousty čajů a během utírání nosů si hrát s odstřižky látek. To bylo vlastně fajn. 

A tak vznikl i Joseph´s Coat.

Žlutá nezbyla na celou hvězdu, tak ji doplnily odstřižky z látky s kvítky a celé kolo je z kousků krepované látky z tchýnčiných půdních zásob. Naaplikováno na povlečení z Ikey. Začaly totiž šít větší povlaky na polštáře a mě tak po zmenšování zbyl i materiál na šití.

Jedny z posledních kvítků před mrazem. Invazní turan roční od služebních garáží a hledíky s koprem ze zahrady.

Jak jsem posledně u medvědích tlapek vzpomínala na Toníkovy kalhoty, tak tady zase vidím Kristýnky oblíbenou sukýnku. 

Medvědí tlapy

Vypadalo to, že deku nedošiju. Ale přišla chvíle, kdy došlo na dohánění. Srpnové medvědí tlapy se i v listopadu šily vcelku dobře. 

Díky šití přes papírové šablony bylo sešívání krásně přesné (jasně profíci vidí ty milimetrové odchylky, ty mě naštěstí tolik netrápí).

A já si mohla vyzkoušet zase něco nového.

Líbí se mi látky, které na čtverec padly. Houbičkové zbytky doplnily černé puntíky ze zbytku povlaku na polštáře a žlutá kostkovaná látka. Při pohledu na ní mi hned naskočí jedny z prvních kalhot co jsem Toníkovi šila. 

Bude to hodně barevná a hodně vzpomínková deka, jestli ji dokážu dokončit.

V novém kabátě od Myyny

Nu zanedbávám to tu statečně. Ale vím, že sem občas ještě někteří vytrvalci nakukují, tak bych ráda ukázala něco z čeho mám velikou radost.

Dlouho jsem se na obalování krabiček chystala. Teď konečně mají nový a pěkně sjednocený vzhled.

 A já mám radost, protože ty obrázky jsou tak krásné a vydrží mi o trochu déle než jen na zabaleném dárku!

Krásné papíry a nejen ty, jsem nakoupila tady.  Protože těm parádně namalovaným botanickým vzorům se v mém případě těžko odolává! 

Snail trail



Modrá látka s lístky byla dřív potahem na náš studentský gauč, tedy vlastně futon z Ikey. Puntíkovaná látky byla dříve košilí. A teď se obě potkaly v červencovém čtverci, který se jmenuje Snail trail.

Dorthe Niemann dělá pro mě nejsrozumitelnější návody a mě se oproti následujícímu čtverci pěkně povedlo sesadit rožky. Ten vzor mi krapet připadá, jako by se dva modří slimáci stáčeli k sobě a dávali si pusu... Ale trail není to samé co kiss, a snail co slug! 

Srpnový Card Trick se mi už tak dobře nevyvedl. Ale o tom potom.

Ananas

Po třech měsících jsem se dostala k šití! Juch ;-) A místo abych ušila to, co je potřeba vrhla jsem se na to, co vůbec potřeba není. 

Na další díl do celoroční skládačky. Červnový blok Pineapple. 

(Vypadá to, jako bych zapomněla na květen. Ale ne, ten už má i ušitý, jen se mi někam zatoulaly fotky, počkám až vyplavou. Byly hezké.)

Nejnáročnější z celého šití bylo nařezání všech těch prťavých dílků.

Šití pak už šlo vcelku rychle...

...žehlička byla pořád nažhavená...

...a stejně to nemám úplně ťip ťop...

...ale co už, z dálky to přeci vidět není.

A bylo moc fajn na chvíli si zase zalézt ke stroji.

Šaty nebo noční košile

Dlouho, předlouho jsem váhala. Ušito bylo relativně rychle, i když došlo i na párání a přešívání.
Každopádně výsledek se od původního nápadu krapet lišil a já si pořád nebyla jistá.



Až jsem to letos riskla. A vzala si tu noční košili do práce. A ona se líbila, dokonce i dvě cizí osoby mi ji pochválily! Tak teď už jí radši říkám šaty a vypadá to, že je vynosím. Jsou totiž k mojí postavě pěkně milosrdné. A asi snad nevypadají jako noční košile...

A ty kytky navrch jsou v obrázcích proto, že jsou prostě hezčí než já. A raduju se z nich jak doma, tak na zahradě i v práci.

 Krásné léto plné radostí, přeju všem, kteří sem ještě občas nakouknete. Od dubna mi čas nějak rychle uletěl...