Babička si koupila autosedačku, aby mohla sem tam uloupit nějaké to vnouče. Nebyla nová, byla krapet otrhaná... Když si ale chtěl posedět i labrador Rex, tenká bavlněná látka nevydržela. Poprosila mě jestli bych neušila nový potah. No to bylo něco pro mě. Z blogu
Made, jsem si pamatovala, že to jde.
Vyfotila jsem si jak to vypadalo - a to ze dvou důvodů. Budete vidět co se vám podařilo přetvořit, ale hlavně to pomůže při sešívání!
A tak jsem za jednoho nedělního večera začla párat.
Během Kristýnky dopoledního spánku řezat.
Úterní dopolední spánek padl na začišťování okrajů (ideálně na overlocku, ale dobře poslouží i cikcak-entl) a obšívání děr. Naštěstí se torzo potahu dalo ještě použít, tak jsem navrch přišila jen jinou látku. Kdyby byl i vnitřek a spodek poničený musela bych díly obkreslit a všechno střihnout nanovo.
Ve středu jsem skládala potahové puzzle (jak jsem byla ráda, že jsem si původní stav vyfotila!).
Sešívala jsem podle vypáraných nitek z původního sešití (ty jsem odstranila až když bylo hotovo).
Sešito. Šikmý proužek a špendlíky čekají až děti dovolí.
Našít ozdobný obrázek by bylo šikovnější před sešitím všech dílů k sobě... ale mě to napadlo až nakonec a taky to šlo.
A ještě chrániče popruhů. Ty jsem šila nanovo. Je to vlastně ovál z bavlny/vlizelínu/bavlny olemovaný šikmým proužkem a na boku sešitý.
Hurá, je hotovo. Šikmý proužek mi dal zabrat. Nakonec jsem nešpendlila ani nestehovala. Vřele doporučuji stehovat, stoprocentně by to vypadalo líp. Pak už jen páráčkem prořezat díry a počkat až babi přiveze tělo sedačky. Trnula jsem jestli bude nový outfit sedět...
Omlazení sedačky proběhlo úspěšně, věřím, že ještě spousty dětí povozí...