čtvrtek 27. srpna 2015

Bezkolencové louky


Letos se mi poštěstilo být ve správný čas na správných místech. A vidět kvetoucí hořce hořepníky. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je nádherný. Poslední dobou je však hodně na ústupu. U nás patří mezi druhy silně ohrožené a zákonem chráněné (C2t, §2).  


Mimo jiné je živnou rostlinou housenek modráska hořcového, které se živí jeho květy. Když už jsou housenky dost velké, spadnou z rostlin na zem a tam lákají na svou vůni mravence. Pokud je mravenec stihne včas najít, zavleče si housenku do mraveniště. Ta ho atraktanty oblbuje tak, že ji ochotně krmí. Nicméně poté co se zakuklí o svou feromonům podobnou vůni přijde. Motýlek se pak musí co nejrychleji dostat z mraveniště, aby ho rozzlobení mravenci nesežrali.



Téměř nemodrého hořcového modráska jsem neviděla, na fotce je modrásek jehlicový - z modrásků v naší krajině nejhojnější. 


Další častý druh je okáč luční. Tady sedí na okolíku olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia) a spodním křídlem schovává očko.

 
Na bezkolencových loukách rostou i jiné vzácné druhy - mnohem méně nápadné oproti modrý hořcům. Jedním z nich je ostřice blešní (Carex pulicaris),  kterou necvičené oko snadno přehlédne a cvičené oko se zaraduje! Nepřehlédnutelná bývají růžová květenství bukvice lékařské (Betonica officinalis), která už vzácná není a patří mezi časté druhy bezkolencových luk.


Jiný druh rostoucí na v těchto střídavě vlhkých loukách je čertkus luční (Succisa pratensis). Na fotce vlevo od fialových květenství čertkusu je i odkvétající bezkolenec (Molinia caerulea).


I srpice barvířská (Serratula tinctoria) je druhem bezkolencových luk, a i když je vcelku podobná ruderálním pcháčům, má na stanoviště větší nároky. Jak však těchto luk v přírodě ubývalo zařadila se i srpice do červeného seznamu (C4a).


Pohled na bezkolencovou louku v Bílých Karpatech.


































A pohled do porostu stejné vegetace v jižních Čechách. 

pondělí 17. srpna 2015

Cyklisti


Horké léto volalo po lehkých vzdušných šatech! 


Lehká a splývavá směs bavlny a viskózy byla ideální volbou.


Ušila jsem si je podle stejného střihu jako vloni, oproti kostkovaným šatům jsem krapet prodloužila délku. A s podšitým živůtkem jsem se už netrápila, stačilo si najít uložený návod.


 Cyklisti na látce mě donutili otevřít peněženku, a tak si teď spolu jezdíme na kole z práce i do práce...