čtvrtek 11. října 2018

Deka pro včelařící botaniky


Kamarádi Evka (ta uprostřed) a Kuba se rozhodli vzít. Začátkem léta nám tuhle radostnou novinu oznámili. Vpravo stojící Bóža mi vzápětí volala, že společně ušijeme deku z šestiúhelníků (protože pro včelaře). Pěkně v klídku. Přes léto každá ochotná duše něco ručně spíchne a pak to dáme před svatbou dohromady.

Už jsem kdysi pár hexagonků ručně šila a je to moc pěkné, ale upřímně jsem si nedovedla představit to předsvatební finišování, zvlášť když jsem od ostatních poměrně z ruky.  


A tak jsem hledala co nejjednodušší a co nejrychlejší řešení. Narazila jsem na návod, který sliboval přesně to, co jsem chtěla. 

Pak už stačilo jen poslat všem pozvaným hostům pdfko s šablonou a čekat, kdo se chytne.


Chytlo se nás dost. A já se těšila. Představte si tu radost z každého balíčku ve schránce. To přemítání z čeho je asi ustřižen který dílek. Jaké barvy a vzory přijdou příště...
A přišly opravdu skvosty. Vedle nových designových látek i látky ze starých zásob od babiček (tuzemských i zahraničních). Nebo kousky střižené z šatů, kalhot, košil, povlečení a pyžamek. Některé pečlivě vybírané v obchodech, jiné koupené i dílem náhody.



Samotné šití šlo vcelku snadno, občas jsem párala a přistřihovala. Ale většina byla nastřihána tak precizně, že práce šla od ruky a vrchní část rychle přibývala. 


Na nějaké barevné ladění nebyl čas, část jsem šila před dovolenou. A po návratu jsem pokračovala zase s látkami, které přišly později.  Deka je tak pestrá, jak je naše přátelství a jak pestře jsme se všichni zapojili. 


V rámci usnadnění mě napadlo podšít barevný top hnědým chlupatým wellsoftem a prošít jen na pár místech. 


Tím, že se s kamarády z Moravy tak často nevidíme, bylo pro mě šití deky skvělé i kvůli vzájemné komunikaci. To společné úsilí a těšení se na reakci novomanželů bylo super. A radost byla oboustranná. 


Do svatby jsem to nestihla, ale k dece jsem přidala i rodokmen s legendou k původu šestiúhelníků. Některé zbylé lichoběžníky a návod jako bonus, aby si Evka mohla taky ušít třeba menší deku nebo povlak na polštář :-)


Krásná svatba to byla!

Neskromně se ještě pochlubím i kyticí, která byla uvázána z 30 druhů jak zahradních, tak divokých květin. Obě jsme byly překvapené, kolik se toho ještě na začátku září a v tak suché sezóně dalo natrhat.


4 komentáře:

  1. Krásná deka s příběhem, to mám ráda. A ta kytka, ACH! Kdybych se někdy ještě vdávala, chtěla bych, abys mi kytku vázala ty. Zdena

    OdpovědětVymazat
  2. Zdeni, díky moc. Já bych si jí teď už taky přála od sebe. Ale do odvahy uvázat svatební kytku jsem musela dorůst :-) Mě moc baví ta radost, kterou jsem těm třem letos nevěstám udělala!

    OdpovědětVymazat
  3. A skromná Jíťa zapomněla dodat, že na svatbě byla nejen hlavní floristkou, ale i hlavní fotografkou! Mockrát DÍKY, krásně jsi vše připravila a napsala. A fotoalbum s příběhem deky mě fakt dostalo!

    OdpovědětVymazat