úterý 15. července 2014

Šaty - moje!



Kdysi dávno, když ještě naše děti nebyly na světě, jsem si ve Francii koupila šaty. Ač jsem u věšáku rozvažovala, jestli za ně tolik peněz dám (v akci stály tolik, co nákup potravin na týden našeho nízkorozpočtového cestování), rozhodla jsem se správně. Šaty jsem nosila do roztrhání! Byly pohodlné, vzdušné a myslím, že slušivé.

Od té chvíle co šiju jsem často přemýšlela, jestli bych je nezvládla ušít. No netroufala jsem si. Dlouho... Až nastal čas na párání a šaty jsem během jedno víkendu rozložila na prvočinitele.

Sešití ale nebylo tak snadné, jak jsem zprvu myslela. Potrápil mě živůtek. Je podšitý. Nejprve jsem sešila v ramenou oba díly podšívky, stejně tak oba díly vršku. Pak jsem si frajersky sešila z rubu k sobě podšívku s vrškem kolem krku a v průramcích. A ejhle...nešlo to převrátit. Googlila jsem, ale marně. V Burdě jsem našla, že se nejprve sešijí k sobě oba přední díly (podšívky a svršku) a oba zadní díly. Po převrácení, že se ručně sešijí v ramenou. To už se mi nechtělo. Rozpárala jsem tedy svůj paskvil v průramcích a  po převrácení zažehlila přídavky, pořádně sešpendlila a prošila svrchu. Kamarádka říkala, že někde má návod na to, jak vypodšitý živůtek sešít a správně převrátit (že si jen nepamatuje, kde se má nechat obracecí otvor). Už se těším až to vyštrachá, mám v plánu si ušít ještě alespoň jedny...
Tááák a podrobný návod na ušití podšitého živůtku je tady. Jen tedy budu muset být asi v lepším rozpoložení abych to pobrala...Zatím dost tápu ;-) Díky Zdeni za bleskový dodání!



Svrchní látka živůtku je podžehlená vlizelínem a ručně prošitá (nebyl čas sednout ke stroji...). Vzadu oproti originálu vznikly dva sklady. Nějak mi přebývala látka, ale je to hezké, efektní.


Vepředu jsou sklady hned 4, jako na původních šatech. Látky nakonec bylo málo, tak na podšití padly Jiřího vyřazené trenky, nic lepšího jsem nevyštrachala ;-).






8 komentářů:

  1. Hezké šaty s příběhem. To ruční prošívání má svůj půvab, stejně jako ty vyřazené trenky recyklované :) A ta poslední fotka mě trochu vyděsila. Viselec?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Leni, a neboj viselec naštěstí ne. Poslední fotka naznačuje, že šaty jsou tak vzdušné, že se s nimi dá lítat ;-))) Nebo skákat?

      Vymazat
  2. Sypu si hlavu popelem a už hledám, hledám, kde jen ten návod je. Určitě se polepším. Vydrž. Šatičky jsou moc pěkné a určitě lehounké, vzdušné, přímo na 30°C, kterými nám vyhrožují ve zprávách. Sleduju tvůj blog pravidelně a vždycky se těším, co pěkného jsi zase vytvořila a už se těším až budu mít víc času a vnoučata a pustím se do toho. Zatím hromadím látky. : - )))))
    Zdena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni nic si na hlavu nesypej, času je spousty a v letním rozlítaným režimu se těžko něco hledá. Škoda že tvůj důchod se už nebude krýt s mojí mateřskou, jsme mohly šít spolu ;-)

      Vymazat
  3. Moc hezké! Já se kostek trochu bojím, ale tohle vypadá jako výzva :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě to výzva byla, původní šaty byly taky kostkaté. Jen docela jinak berevné. Každopádně kostek se netřeba bát, na podobném střihu skoro vůbec ;-)

      Vymazat
  4. Ahoj Jitko, tak jsem to vyštrachala a poslala e-mailem. Zdena

    OdpovědětVymazat