Babo letní

Jednoduchá sukně z krásného úpletu si říkala o oživení. 

A tak jsem spodní lem ozdobila pružnou krajkou. 

Jemnou jako pavučinka.

Nebo jako květenství psinečku.

Galabeya

Ještě před začátkem léta jsem stihla vyšít 18 metrů blýskavých látek na kostýmy pro orientální tanec saidi. Kdo by to byl řekl, kolik flitrů a třpytek mi projde pod rukama a budu z toho mít radost! 

Dokonce hodně radosti! 

Látku nám pomohla vybrat lektorka, pak už jen poprat se se střihem. Saidi se tančí v kostýmu zvaném galabeya - to je dlouhá halena, která může být volná, často ale bývá i na tělo. Já je šila volné. Námi vybraná látka totiž nepružila všemi směry, ale jen do šířky. Při tancování se zvedají ruce a i když jsem tomu přizpůsobila vsazování rukávů, stejně se při zvedání rukou, zvedaly i šaty. Tenký a průhledný úplet mě potrápil při lemování. Výstřih jsem nakonec lemovala podsádkou. Rukávy i spodní lemy šatů jsem nechávala nezačištěné. Látka se naštěstí nepárala a úzký obnitkovací steh nevypadal hezky. 

Jako střih mi posloužil střih na triko. Zvolila jsem o velikost větší než obvykle nosím a prodloužila délku. Pro vsazování rukávů jsem upravovala původní střih podle rad v knížce Ivy Czyžové Kostýmy pro orientální tance. Střih rukávu se krapet mění proto, aby se při zvedání rukou nezvedaly celé šaty - mě to ale moc nefungovalo. Proto jsme šaty po převázání šátkem trochy podkasaly, aby při zvedání rukou šátek necestoval a držel pevně na bocích.

Nejvíc práce mi dalo začištění výstřihů. Nakonec zvítězila podsádka - výstřih byl dostatečně velký, tak jsem podsádku nemusela dělat z pružného materiálu. Úplně stačila tkaná bavlna. Protože ale blyštivý úplet byl pružný, bylo potřeba pořádně špendlit.

Před otočením a vrchním prošitím podsádky je důležité prostřihnout švový přídavek v rohu véčkového výstřihu (opatrně ale aby se neprostřihl šev). Tím se pak po přetočení nevytvoří ošklivé boule. Dozdobení kolem výstřihu si už každá ručně přišila sama.

Kostýmů stejně jako tanečnic bylo sedm. Barvy čtyři... 

A málem bych zapomněla... Kytka pro naší trpělivou učitelku tance.

Bezkolencové louky

Letos se mi poštěstilo být ve správný čas na správných místech. A vidět kvetoucí hořce hořepníky. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je nádherný. Poslední dobou je však hodně na ústupu. U nás patří mezi druhy silně ohrožené a zákonem chráněné (C2t, §2).  

Mimo jiné je živnou rostlinou housenek modráska hořcového, které se živí jeho květy. Když už jsou housenky dost velké, spadnou z rostlin na zem a tam lákají na svou vůni mravence. Pokud je mravenec stihne včas najít, zavleče si housenku do mraveniště. Ta ho atraktanty oblbuje tak, že ji ochotně krmí. Nicméně poté co se zakuklí o svou feromonům podobnou vůni přijde. Motýlek se pak musí co nejrychleji dostat z mraveniště, aby ho rozzlobení mravenci nesežrali.

Téměř nemodrého hořcového modráska jsem neviděla, na fotce je modrásek jehlicový - z modrásků v naší krajině nejhojnější. 

Další častý druh je okáč luční. Tady sedí na okolíku olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia) a spodním křídlem schovává očko.

 

Na bezkolencových loukách rostou i jiné vzácné druhy - mnohem méně nápadné oproti modrý hořcům. Jedním z nich je ostřice blešní (Carex pulicaris),  kterou necvičené oko snadno přehlédne a cvičené oko se zaraduje! Nepřehlédnutelná bývají růžová květenství bukvice lékařské (Betonica officinalis), která už vzácná není a patří mezi časté druhy bezkolencových luk.

Jiný druh rostoucí na v těchto střídavě vlhkých loukách je čertkus luční (Succisa pratensis). Na fotce vlevo od fialových květenství čertkusu je i odkvétající bezkolenec (Molinia caerulea).

I srpice barvířská (Serratula tinctoria) je druhem bezkolencových luk, a i když je vcelku podobná ruderálním pcháčům, má na stanoviště větší nároky. Jak však těchto luk v přírodě ubývalo zařadila se i srpice do červeného seznamu (C4a).

Pohled na bezkolencovou louku v Bílých Karpatech.

A pohled do porostu stejné vegetace v jižních Čechách. 

Cyklisti

Horké léto volalo po lehkých vzdušných šatech! 

Lehká a splývavá směs bavlny a viskózy byla ideální volbou.

Ušila jsem si je podle stejného střihu jako vloni, oproti kostkovaným šatům jsem krapet prodloužila délku. A s podšitým živůtkem jsem se už netrápila, stačilo si najít uložený návod.

 Cyklisti na látce mě donutili otevřít peněženku, a tak si teď spolu jezdíme na kole z práce i do práce...

Rozkvetlé Chorvatsko

Chorvatsko je začátkem června ještě vcelku zelené. Jen já než se dostanu k třídění a určování, tak je červen pryč.

V zídkách a mezi schody uprostřed přímořských městeček roste často krásný zvonek (Campanula fenestrellata)

Stejná stanoviště vyhledává kapara trnitá (Capparis spinosa). Na fotce jsou vidět i poupata, která (už naložená) s oblibou přidáváme do omáčky k masu.

V suchých lesích roste vysoký pryšec (Euphorbia characias)

Krásně rozkvetlý bodlák, rostl uprostřed vyprahlého suťoviska.

Typická vegetace pro středomoří je macchie - jsou to keřovité porosty s druhy snášejícími sucho. Keře i byliny jsou většinou trnité, tuhé a jejich listy plné vonných silic. Jedním z častých keřů typických pro macchie je myrta (Myrtus communis), která začátkem června nádherně kvete a láká různé opylovače - na fotce je leskle zelený brouk zlatohlávek.

Velmi hojný na skalách ale i podél cest je žlutě kvetoucí smil italský (Helichrisum italicum).

Ve štěrbinách skal a pobřežních útesů roste limonka mřížkovaná (Limonium cancellatum). Má zajímavě stavěné větvičky v květenství něžně fialové drobné kvítky.

Jahůdky

Letos se nám za domem urodilo mraky lesních jahůdek. 

Zároveň Kristý vyrostla z jahůdkového trička a tak jsem mu prodloužila životnost přišitím puntíkaté sukýnky. První rychlopočin z látky, kterou jsme dostali od hodné příbuzné.

Planých jahůdek u nás rostou tři druhy. Nejčastěji se natrefí na jahodník obecný (Fragaria vesca)

a jahodník truskavec (Fragaria moschata). Ten je oproti obecnému robustnější, má odstálé chlupy na stonku a jahůdky nejdou snadno oddělit od kalicha.

Detail květu truskavce.

Třetí jahodník trávnice jsem letos ještě nepotkala, ale můžete si ho prohlédnout tady.

Zase krapet retro

Sukně už je ušitá delší dobu, ale vyfotit jí čistou, nepomačkanou...

...to nejde! 

Hlavně že se točí! A jsou na ní paraplíčka - ze starých zásob od tety Kačky.

Barevně se mi sem hodí obrázek pelyňku brotanu (Artemisia abrotanum), kterému to nejvíc sluší ve svíčkové a nově i v hovězím na víně...