Mám schovaný obal od kapesníčků, už dlouho. Jsou na něm roztodivná kvítka veselých barev.
A když jsem si všechny možné kombinace skládala k látce, vyšla mi nejlíp ta nejmíň barevná.
A tak teď mám menší kapsičku na kartáčky a jiné drobné nezbytnosti.
Jen s jedním kvítkem, zato vyšitým. Na zbytek z kalhot po babičce.
Která možná kouká z výšek, v co všechno se její kalhoty proměnily a nejspíš ještě promění.
Protože měly takovou pěknou barvu, která se mi hodila i ke kousku látky z Ikey (co zbyla při šití povlaků). A koženky, kterou si syslila zase jiná babička a mě spadla do klína.
I zip se po mnoha letech dočkal opuštění šuplíku.
Už se těším až si spolu někam vyrazíme.
No ta je pěkná,taky tě těší, když použiješ materiál,který už léta leží v šuplíku a čeká? Čeká na nápad? Já mám moc ráda, když nápad a realizace jde ruku v ruce. Hezký den. Z.
OdpovědětVymazatA že těch čekatelů je! Viď Zdeni? Vyšití svých zásob beru jako jednu z celoživotních výzev ;-)...
Vymazat