Capáky

Ještě jsem se zapomněla pochlubit vánočním dárkem od babičky Brigity. Nosím je hodně a nosím je ráda. Už je to na nich trošku vidět. Jsou to prima šlupky na návštěvu nebo na dovolenou. Parádně se v nich klouže po dlaždičkách!

Kdo by si je chtěl uplést, tak to podle babičky není těžké. Základem je obdélník na jehož horní konec se pak na kulatých jehlicích naplete špička. Spodní konec se přeloží napůl a sháčkuje. Snad to pomocí následující fotky bude trošku srozumitelnější. Velkost je na moje hnáty, ale ubrat - přidat řádky nebude problém...

Po patnáct letech mi rozkvetl kaktus. Je to Mammillaria, rodové jméno nevím, každopádně  už je obrovská.

A Jiří mi přivezl kytku. Zvonek, který se rozhodl, že každý další kvítek bude mít menší a menší...

Garáže

Doplňovala jsem čajové zásoby. Bylinky už nám povážlivě docházejí a Marks and Spencer má teď navíc na čaje slevu. Jejich čaje nejen že skvěle chutnají (Angličan si na pořádný čaj potrpí), jako bonus navíc mají i krásné obaly. Už jsem se těšila co všechno si z krabiček vystříhám...

To by ale nesměl mít s krabičkami plány i Toník: "Ty garáže jsou moje! Ty mi mami nesmíš rozstříhat!"

Tak jsem alespoň ukořistila kousky co bránili v zavírání "vrat". A vystřihla si z nich cedulky.

Tajně si doufám, že "garáže" za chvíli vystřídá něco zajímavějšího a že z nich ještě něco vystřihnu...

Na nákup

 Jedny z prvních věcí co jsem šila zip, byly nákupní tašky podle návodu na Sew Mama Sew. Podle tak krásně nafoceného a názorného návodu to šlo jak po másle a výsledek mě potěšil. Tašky nejsou moc objemné, ale menší nákup se do nich vejde. Horší je to s opětovným skládáním. Ta oranžovomodrá z pevnější bavlny se skládá těžko, ale člověk si časem najde grif. Proto ta druhá má z pevnější bavlny jen dno a zbytek je z klasického tenčího plátna. Jak se skládá už nevím, protože už mi nepatří ;-).

látky: Ikea

Kníry

Viděla jsem látku a "musela" jí mít. Zdroj mé inspirace - laeela udělala takovou drobnou chybičku, střihla látku hlavou dolů. Na to si dám bacha...jasná věc... A jak to dopadlo je vidět na následujících obrázcích:

Když jsem si toho všimla, bylo pozdě...

... tak alespon tři exempláře, aby bylo vidět, že vím jak se to nosí...

...taky jeden dozadu, pěkně na puntíky...

...pidi stužku do švu...



Mám z něj radost... nutí mě pořádně se narovnat. Hrdě nosit.

Toník mě pěkně poprosil o taky kníratý...tak brzy přibude klučičí verze. Schválně jestli bude taky hlavou dolů!

Střih: Joana

materiál: kníratý oboulíc, puntíkatý jednolíc - obojí Šitínití, hnědý jednolíc - Batani

Tarbíci

Ušila jsem Toníkovi zateplovací spodní prádlo z bílého merina. Bílá si říkala o nějaké oživení. Já měla v plánu merino pokreslit. Peru ho v ruce, tak se nebojím, že by kresba nevydržela. Každopádně triko dlouho čekalo, nemohla jsem najít fix. Až jsem si nakonec musela koupit nový...

Co nakreslit jsem taky věděla hned. Máme rádi večerníček o tarbících. Často si taky čteme knížku. A hlavně nakreslit tak jednoduché postavičky musí zvládnout každý - i já!

Vepředu skáčou Týna a Tom.

Vzadu si Marabu a Marabu hrají na babu...BAF!

Ještě trošku roztříštit tu černobílou barevnýma stužkama... 

A omluvte to pomačkání, možná se to spraví po vyprání, žehlit merino si netroufám...
Tak Toník triko a podvlíkačky odmítl sundat, spal v nich a kupodivu pomačkání se krásně vyhladilo :-)

Potah na autosedačku

Babička si koupila autosedačku, aby mohla sem tam uloupit nějaké to vnouče. Nebyla nová, byla krapet otrhaná... Když si ale chtěl posedět i labrador Rex, tenká bavlněná látka nevydržela. Poprosila mě jestli bych neušila nový potah.  No to bylo něco pro mě. Z blogu Made, jsem si pamatovala, že to jde. 

Vyfotila jsem si jak to vypadalo - a to ze dvou důvodů. Budete vidět co se vám podařilo přetvořit, ale hlavně to pomůže při sešívání!  

A tak jsem za jednoho nedělního večera začla párat. 

Během Kristýnky dopoledního spánku řezat. 

Úterní dopolední spánek padl na začišťování okrajů (ideálně na overlocku, ale dobře poslouží i cikcak-entl) a obšívání děr. Naštěstí se torzo potahu dalo ještě použít, tak jsem navrch přišila jen jinou látku. Kdyby byl i vnitřek a spodek poničený musela bych díly obkreslit a všechno střihnout nanovo. 

Ve středu jsem skládala potahové puzzle (jak jsem byla ráda, že jsem si původní stav vyfotila!).

Sešívala jsem podle vypáraných nitek z původního sešití (ty jsem odstranila až když bylo hotovo).

Sešito. Šikmý proužek a špendlíky čekají až děti dovolí. 

Našít ozdobný obrázek by bylo šikovnější před sešitím všech dílů k sobě... ale mě to napadlo až nakonec a taky to šlo.

A ještě chrániče popruhů. Ty jsem šila nanovo. Je to vlastně ovál z bavlny/vlizelínu/bavlny olemovaný šikmým proužkem a na boku sešitý. 

Hurá, je hotovo. Šikmý proužek mi dal zabrat. Nakonec jsem nešpendlila ani nestehovala. Vřele doporučuji stehovat, stoprocentně by to vypadalo líp. Pak už jen páráčkem prořezat díry a počkat až babi přiveze tělo sedačky. Trnula jsem jestli bude nový outfit sedět...

Omlazení sedačky proběhlo úspěšně, věřím, že ještě spousty dětí povozí...

Nosítka

Na Toníka jsme měli půjčený šátek. Kristý jsem nosila nejprve v elastickém a když už nestačil, bylo potřeba něco ušít. První nosítko - mei tai jsem šila podle návodu na A Fuller Day. A byla jsem moc spokojená. Ušito bylo vcelku rychle. Jako výztuhu ramenních a bederních popruhů jsem použila karimatku. Na fotce je v nosítku tříměsíční Kristýnka.   

Jiří ale chtěl něco uživatelsky příjemnějšího. Tak jsem za velké pomoci kamarádky Táni ušila ergo nosítko. Jsem ráda, že ho máme, nahodí se hned a v nasazení je skoro denně. 

Roční Kristýnka se nosí v rakouských Alpách.

I v Českém Krumlově.

Krásný fotonávod na ušití podobného ergo nosítka má na blogu Sufik. A kdo si netroufá na šití tomu můžu doporučit Táni nosítka.

Fotky jsou naše, až na tu poslední, tu vyfotila Eva Knollová - díky Evi.