Sukýnek není nikdy dost

Spálová angína se potvora drží a je potřeba rozveselovat co to jde. V takových případech se argumenty o počtu sukýnek ve skříni stávají úplně zbytečnými.

Zvlášť, když ta bílá sukýnka s krásným madeirovým lemem čekala na ušití skoro přes rok.

Dvojnásobná radost - moje i Kristýnčina! 

Letošní krásnou zimu si tak na střídačku užíváme alespoň s Toníkem.

Materiál: ustřihnutá obří halena ze sekáče (kolegyně mě zavedla někam, kde se nedalo nenakoupit!)
Střih: je to obdélník do nápletu s gumou - podobná třeba tady.

To se někdy tak stane,

že se několik náhod a nehod spojí a vznikne docela pěkná věc. 

První byl dárek od Ježíška - bezvadný nový šicí stroj, který šije steh za stehem bez mrknutí oka i přes několik vrstev, látku si krásně posouvá a dokonce i navléká jehlu (skoro sám)!

Druhá náhoda mi přihrála pod nos projekt šesti německých patchworkářek - 6 Köpfe - 12 Blöcke, kde každý měsíc zveřejňují krásně podrobné návody na jednu část deky. No nápad je to hezký, ale kde vzít čas.

A tomu dopomohla třetí nehoda - dcerka už po třetí skončila doma se spálovou angínou (chjo!). A tak jsem včera mezi hraním Una, plácáním šatiček z plastelíny a čtením pohádek zvládla ušít svůj první blok.

Do kterého bych se asi hned nepouštěla, kdyby na mě v balíčku s objednanou látkou nevypadl i vzoreček krásné látky s chrpou a vlčími máky. Tak a to je to čtvrté pošťouchnutí, za které může...kdotokdyslyšel! Díky! 

Uprostřed valících se kamenů září polní plevely.  (Rolling Stone je jméno lednového bloku a návod je tady)

A valící kameny jsou z rukávu jedné obří košile. 

Přijde mi, že jim to spolu s červenou bavlnou z tchýňčiny půdy hezky ladí. 

A tak jsem si je nafotila na starém stolku  po mojí babičce, 

s krásnou jantarově zářící vázou,

z Markovy píšťaly. 

Teď už jen zbavit se tý protivný angíny a vyrazit do krásné zimy tam venku!

Lampička

Dlouho jsme nemohli vybrat lampičky na noční stolek. Tak jsem rozhodla, že koupíme tu nejlevnejší, abych si už konečně mohla večer číst v posteli a nemrzelo mě, že jí pak nahradíme lampičkou dokonalejší. Nejdřív jsem vymýšlela jak stínítko potáhnu nějakým oblíbeným plátýnkem. To už jsem jednou udělala u staré lampy na chalupě, jen teď mi žádná látka nepřišla dost dobrá. Nakonec stačil liháč a půl hodinka čmárání podle látky, kterou už bohužel Ikea neprodává.  No a teď si po večerech čtu, to prostě jinak nejde...

Taštička pro babičku

Jak jsem slíbila, tak plním. Druhá stejná, ale vlastně jiná taštička pro babičku. 

Opět starší zip z nekonečných zásob.

I mladší zip z nekonečných zásob.

Nu a zásoby fotek s ježatou námrazou se mi už pomalu tenčí.

Ale myslím, že ještě nějaké příště budou ;-)