Při uklízení látek si děti vytáhly několik úpletů a dožadovaly se
nových triček/šatiček. Slíbily, že budou pomáhat. Ale jak? Nakonec jsme se
domluvili, že mi Tonda pomůže vystřihnout střih (šlo mu to pěkně). A Kristýnka si stříhala spousty
dalších malinkých a ještě menších ze zbytků papíru. Největší pomoc byla v tom,
že si pak zapáleně hrály se zbytky látek a já mohla relativně v klidu šít.
Toník byl nadšený z látky s
autobusy, kterou máme od tety Mirky. Mě přijde spíš holčičí, ale ty autobusy, ty musel mít! Aby to nebylo málo na rukávy vybral další
zářivé barvy a my se dohodli, že tričko bude na spaní. V hlavě mám i
přijatelnější verzi s černými rukávy, jen mi teď chybí černý úplet. Nějak je
těch látek pořád málo...!
Kristýnka neomylně sáhla po látce s princeznami. Chtěla šatičky.
Mě se moc líbí střih z Ottobre, podle kterého jsem už šatičky šila a nadešel čas
na vytáhnutí většího čísla. Ze starých šatiček se totiž pomalu (tedy vlastně
docela rychle) stala tunika. Za dopoledne jsem to stihli i s uvařením oběda a
uklizením všech pidikousků papíru i látek.
Toník štěstím jenom zářil a Kristý po oblečení propukla v pláč -
chtěla totiž šaty až na zem! Jako mají princezny. Ještě že jí brácha umí zlepšit
náladu a na křivdu s délkou šatů rychle zapomněla!
Střihy: Tonda Ottobre 6/2010 č.15 a Kristý Ottobre 1/2013 č.28